Na jakém principu fungují zásuvky a vypínače?

V dnešní době jsou nejrůznější zásuvky a vypínače součástí našeho každodenního života. Jejich funkci se učíme ocenit už jako malé děti, a jak rosteme, bereme je jako samozřejmost. Stisknutím tlačítka nebo zmáčknutím rozsvítíme světlo, pustíme televizi i další elektrické spotřebiče. Zkrátka nám usnadňují život.

Jak ale vlastně fungují? Tuto otázku si pokládá jen velice málo lidí. Většina z nás je spokojena s tím, že fungují. Jakým způsobem, to je nezajímá. Výjimku samozřejmě tvoří elektrikáři a další podobné profese.

To však platí jen do chvíle, než se nám některý z vypínačů porouchá, nebo když nám vyhoří zásuvka. V této chvíli se otázka jak to vlastně funguje, stává velmi důležitou. V podobných situacích samozřejmě obvykle volíme to nejjednodušší řešení, a zavoláme elektrikáře.

Není totiž třeba říkat, že především rozbité zásuvky mohou být velmi nebezpečné. Jejich opravu je proto lepší svěřit do rukou profesionálů. Co ale dělat, pokud se tak stane o víkendu či o státní svátek, a nikdo není k dispozici?

V takovéto situaci je nejlepší dané místo zakrýt ideálně nevodivým materiálem (ovšem bez toho, aby se dané zásuvky či vypínače dotýkal), odpojit elektřinu z daného místa (například pomocí pojistek) a vyčkat dalšího pracovního dne.

Jak ale tento zázrak techniky funguje? Ve své podstatě se jedná o to, že zkompletuje elektrický obvod. Jistě si ze školy, konkrétně z fyziky, pamatujete zjednodušený nákres elektrického obvodu. Pokud je vypínač nastaven v poloze „vypnuto“, dráty se nedotýkají, obvod není kompletní a neprotéká jím elektřina. Jakmile však spínač přehodíme, obvod je kompletní a elektrická energie může konat svou práci.

A co zásuvky? I ty fungují na podobném principu. Proto jsou zde dva otvory (a uzemňovací kolík). Jsou to části obvodu, který však není kompletní. Poté, co zapojíme jakýkoliv přístroj, obvod se opět scelí a elektřina může volně proudit.

Jak je vidět, je potřeba přistupovat k těmto věcem s určitou opatrností. I když nám velmi ulehčují život, neměli bychom je brát jako samozřejmost. Koneckonců, co bychom si bez nich počali.